KOMPOST
187 Lockdown Presents: Sunday Flavaz Vol. 1/Logic Rec. / BMG
Takže, o čem že je to šílenství kolem toho nového skvělého hudebního směru jménem speed garage? 187 Lockdown, jedni z těch, kteří jsou považování za věrozvěsty tohoto yž jak mixované CD, tak i jeho nemixované dvojče obsahují většinu speed garage klasik (od R.I.P a jejich Deep Inspiration, přes The Theme od Dreem Teem až po A London Thing Scotta Garcii a MC Styles nebo různé věci z dílny Tuff Jam), celekově vypadá hype jménem speed garage jako dost hustá nuda. Jednak je to tím, že pokud slyšíte pár těch věcí s house rytmem, zvýrazněnou basovou linkou, deformovaným hlasovým samplem a sem tam i nějakým tím bonusem v podobě vokálu jednou či dvakrát za hodinu vmíchané mezi ocela to jde, ale dvacet šest skladeb za sebou, všechny postavené na stejném nápadu, část navíc pojmenovaná energicky znějící hláškou (Just Open Your Mind, We Can Make It, Keep Holdinlověk řídit, asi by se musel zbláznit) ... prostě to už je moc. A moc dobře se to prodává. 4120021 st century soul/Polygram
Soul pro 21. století. Uhrančivá brazilárna z roku 1981 od Robertinho Silvy, Nuyorican Soul, Nicolette (v remixu Alexe Reece), zaručeně noví U.F.O. (z připravovaného alba 3RD Perspective) - no, stačí vám to ne? morten3 doors down - away from the sun/universal
Zásadní věc - nemám nic proti špatný spotřební hudbě. Nikdy jsem se jí nebál. Vážně. Nemám strach z celoplošných rádií a sólových projektů bývalých členů chlapeckých kapel. Fakt ne, ti jsou neškodní. Proč tím teda unavuju, když s 3 Doors Down to nemá nic společnýho? No asi proto, že jsou na píču z úplně jinejch důvodů. Kapela stylisticky driluje grunge, těží i z amerického alternativního rocku. Svižné, tu a tam přiostřené kytary - jen decentně - zpěvák má příjemnou barvu hlasu, hráčsky ani zvukově nahrávce nemůžete moc vytknout. Což mě naprosto sžírá - je krotká, bezpečná jak Volvo, přitom se prezentuje jako děsnej vodvaz. Disk do služebního auta dvaatřicetiletého tiskového mluvčího chemických závodů, co staví stopařům, aby se udržel ve zdání, že nezabředl do struktur. Bacha na to, 3 Doors Down jsou kýč… a toho se já bojím. pavel turek
4 Hero/Creative Patterns
Marc Mac a Dego McFarlane, tedy elektronická formace 4Hero jsou už několik let označováni za spasitele drum and bassu. Jejich jazzová fůze a intelektuálně potemnělé nálady se prostě zdály o něco životnější než ortodoxní hardcore vypalovačky typu Bad Company. To však 4Hero nezabránilo, aby na svém čtvrtém řadovém albu poněkud nepozměnili přístup ke zvuku i aranžím a nenahráli hravé a přitom příjemné popové album.Úvodní skladba Conceptions nás přivede do rozvrzaného světa pana Bubna, paní Basy a lehkých jazzových vyhrávek, ale nálada je tu spíše triphopová. Následující Time s hostující brilantní MC Ursulou Rucker přejde od hiphopu k breakbeatového new jazzu a vy poprvé vstanete z křesla a začnete se kroutit. Rozhodně ne naposled.
Pomalejší, ale o to působivejší new jazzovou variací je bondovská Golden Solitude. Další hostující vokál Jill Scout rozsvítí skladbu Another Day. Z typické atmosféry zcela odbočí brazilská vypalovačka Unique s dalším hostem Patricií Marx, ale pak zase zpátky do temnějších uliček před londýnskými kluby. Naleznete tu však i další netypické polohy. Rock and blues či soul sedmdesátých let se tu mísí s artistními architekturami zlomeného beatu a vytváří velmi přitažlivou směs pro domácí poslech, občas řízlou klubovou hitovkou. Instrumentálka Eight dokazuje že s rytmem se dají stále dělat zajímavé věci a na Twelve Tribes hostuje básník a hipster Mark Murphy. A jako by nebylo dost poklonek květinovým dětem, závěrečná vychytávka (cover verze Les Fleurs od Minnie Ripperton) jakoby vypadla ze soundtracku k Vlasům.
I když Creative Patterns není ani zdaleka tak kompaktní album na jaké býváme od 4Hero zvyklí, určitě je nejpositivnější a svým způsobem nejexperimentálnější. l. p. fish
